Jaké chceme kurikulum pro 21. století? Odborná konference nabídla osm perspektiv na aktuální změny Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání

KOMPAS
23. 4.
Minut čtení: 4

Jaké chceme kurikulum pro 21. století? Odborná konference uskupení KOMPAS a Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci nabídla osm oborových perspektiv a odborné i praktické reflexe aktuální podoby Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání a zveřejněných modelových školních vzdělávacích programů.

V prostorách Uměleckého centra Univerzity Palackého v Olomouci se 21. 3. 2025 opět uskutečnil další ročník odborné konference Jaké chceme kurikulum pro 21. století? Uspořádala ji doc. Petra Šobáňová z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s mluvčími uskupení KOMPAS.

Zaznělo osm tematických příspěvků reflektujících současnou podobu a budoucí směřování kurikulárních dokumentů v České republice. Pozornost byla věnována revizi Rámcového vzdělávacího programu zejména pro základní, ale i předškolní vzdělávání, a to z pohledu konkrétních vzdělávacích oblastí, předmětů i systémových souvislostí.

Každý z příspěvků byl následován krátkou diskusí, během které zaznívaly otázky z praxe i akademické reflexe. Vystoupení nabídla různorodé pohledy na výzvy, které současná kurikulární reforma přináší, včetně praktických dopadů na školní prostředí a problematických aspektů.

Proměny v předškolním vzdělávání

PhDr. Jitka Petrová, Ph.D. (Ústav pedagogiky PdF UP), ve svém příspěvku Co se mění v předškolním vzdělávání představila plánované úpravy Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Zdůraznila posun směrem k větší integraci rozvoje kognitivních, emocionálních a sociálních kompetencí a reflektovala dopady těchto změn na každodenní pedagogickou praxi v mateřských školách. Součástí prezentace byla rovněž úvaha nad implementací nových principů do výchovně-vzdělávacího procesu a nad tím, jaké příležitosti i výzvy tato revize přináší pro rozvoj kvalitního předškolního vzdělávání v České republice.

Co nám revize RVP ZV říká o vzdělávacím systému? Případ oboru chemie

Doc. PhDr. Martin Rusek, Ph.D. (Pedagogická fakulta UK), se zaměřil na historický vývoj kurikula chemie od 80. let po současnost a nastínil, do jaké míry se požadavky na obsah výuky posunuly v čase. Příspěvek nabídl nejen pohled na výuku chemie, ale i na to, jak různé skupiny aktérů vnímají potřebu a směr vzdělávacích reforem. Reflektoval široké spektrum reakcí odborné veřejnosti na aktuální návrh RVP ZV – od výhrad typu „chemie bez chemie“ až po obavy z celkové devalvace oboru. Příspěvek nabídl nejen pohled na výuku chemie, ale i na to, jak různé skupiny aktérů vnímají potřebu a směr vzdělávacích reforem.

Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace v kontextu revize RVP ZV

Mgr. Jan Wossala, Ph.D. (katedra matematiky PdF UP), se ve svém příspěvku Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace v kontextu revize RVP ZV zaměřil na konkrétní dopady revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, která byla schválena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy 30. prosince 2024. Ústřední otázkou jeho analýzy bylo, zda tato revize skutečně přináší deklarované zkvalitnění výuky a adekvátně reflektuje aktuální potřeby školní praxe. Představil analýzu změn ve vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace, které se dotýkají zejména druhého stupně základní školy. Diskuse se zaměřila například na to, jak revize ovlivňuje přístup k matematickému vzdělávání z hlediska jeho smysluplnosti, aplikovatelnosti a relevance pro žáky.

Výchova ke zdraví se mění na Výchovu ke zdraví a bezpečí

Doc. Mgr. Michaela Hřivnová, Ph.D. (katedra antropologie a zdravovědy PdF UP), představila změnu názvu a pojetí vzdělávací oblasti v příspěvku Výchova ke zdraví se mění na Výchovu ke zdraví a bezpečí a reflektovala, jakým způsobem tyto změny ovlivňují komplexní uchopení daného oboru. Nabídla vyvážený pohled na změny v oblasti Výchovy ke zdraví a bezpečí. Zmínila lehkou kritiku i pozitiva – zdůraznila nutnost celostního pojetí zdraví a přínos předmětu k formování zdravotní a bezpečnostní gramotnosti. Kritizovala však absenci důrazu na odpovědnost žáků za vlastní zdraví a další aspekty, které v RVP chybí. Dále také upozornila, že klíčové kompetence by se měly dotýkat i podpory ochrany zdraví, neboť zdraví prostupuje celým vzdělávacím systémem, průřezovými tématy, klimatem školy atd.

Výchova k občanství jako strategický předmět

Mgr. Tomáš Hubálek, Ph.D. (katedra společenských věd PdF UP), označil Výchovu k občanství za nejproměnlivější a zároveň nejsyntetičtější předmět základního vzdělávání. Připomněl její historický vývoj od roku 1922 až po současnost a zdůraznil její výrazně multidisciplinární charakter – propojující například politologii, právo a další společenskovědní disciplíny. Představil konstruktivně kritické stanovisko k aktuálnímu textovému znění tohoto oboru v revidovaném RVP ZV a vyjádřil pochybnost, zda význam předmětu nachází dostatečnou odezvu v textaci nového kurikula. Kladně zhodnotil posun k orientaci na žáka, důraz na sebepoznání žáka, propojení ve vztahu ke společnosti a prostor pro aktuální či kontroverzní témata.

V září máme přírodopis, ale v říjnu dějepis

Mgr. Pavel Martinovský (předseda Asociace učitelů dějepisu ČR) nastolil praktické aspekty implementace nového kurikula ve svém příspěvku V září máme přírodopis, ale v říjnu dějepis. Ve svém výrazně kritickém příspěvku reflektoval potřebu systémových změn v plánování rozvrhů, úvazků a celkové organizaci výuky prostřednictvím klíčových otázek praxe. Jak bude na školách probíhat tvorba rozvrhu a úvazků, když v RVP chybí určení dotací hodin, případně jsou v modelovém kurikulu příliš nízké? Jak bude vytvořen úvazek učitele u předmětů bez dostatečné časové dotace? Co všechno zvládne učit učitel (např.) dějepisu, aby se mu nezmenšil úvazek?

Co nového v RVP ZV nejen z pohledu učitele hudební výchovy

Mgr. Milan Motl, Ph.D. (předseda Asociace učitelů hudební výchovy), nastínil, co se v procesu revize odehrálo od minulé konference KOMPASU, připomněl kritické prohlášení děkanů pedagogických fakult a České konference rektorů a zaměřil se na změny v oblasti Umění a kultura (nejen) pohledem učitele hudební výchovy. Vyjádřil frustraci z nedostatečné úrovně nového kurikula, destrukce oborového pojetí a z nízké kvality navržené metodické podpory. Upozornil na potřebu ověření navržených změn v praxi a vyjádřil přesvědčení, že oblast Umění a kultura bude potřebovat další změny — ideálně návrat k oborové integritě hudební a výtvarné výchovy.

Průřezové téma Péče o sebe a druhé

Doc. Mgr. Petra Šobáňová, Ph.D. (katedra výtvarné výchovy PdF UP), zakončila konferenci příspěvkem Průřezové téma Péče o sebe a druhé. Věnovala se klíčovému konceptu wellbeingu a jeho ukotvení v RVP ZV. Kriticky poukázala na opomíjení potenciálu uměleckých oborů v tomto průřezovém tématu, navzdory bohaté vědecké evidenci o jejich pozitivním vlivu na sociální integraci, emoční regulaci, duševní rovnováhu a další podstatné součásti wellbeingu. Představila rovněž platformu Pečuji o sebe… a své žáky, která nabízí praktickou metodickou podporu pro učitele a ukazuje jim konkrétní způsoby, jak průřezové téma naplnit.