• KOMPAS

Připomínky a podněty k Hlavním směrům revize RVP ZV

Aktualizováno: 22. 4.



POZITIVA


1. Koalice KOMPAS oceňuje možnost zapojení všech zainteresovaných aktérů do procesu přípravy i připomínkování Hlavních směrů revize RVP ZV a souhlasí s hlavními cíli revize.


2. Oceňujeme především to, že dokument deklaruje propojení jednotlivých etap vzdělávání. Chybějící návaznost v současném RVP se negativně projevuje nejen na výsledcích vzdělávání, ale především na motivaci žáků.


3. Oceňujeme i důraz na srozumitelnost a provázanost jednotlivých částí RVP ZV, bez níž nelze dosáhnout požadovaných kompetencí.


4. Nadoborové složení oborových a oponentních skupin, včetně zastoupení učitelů z praxe nejen z daného stupně, ale i ze stupně předcházejícího a navazujícího považuje KOMPAS za záruku zmiňované provázanosti, ale také vyváženosti vzdělávacího obsahu.


5. Vítáme, že dokument řeší wellbeing.


6. Práci škol s dokumentem usnadní digitální podoba revidovaného RVP.


PŘIPOMÍNKY


1. Struktura dokumentu


Dokument Hlavní směry revize RVP pro ZV je příliš obsažný, komplexní a obecný. Hlavní směry coby vodítka pro práci oborových skupin na přípravě RVP se v něm ztrácejí, poprvé se objevují až v kapitole 6.3.4. Dokument by měl obsahovat jasně, stručně a jednoznačně formulované hlavní priority vzdělávání. Podklady pro vytvoření dokumentu a prameny by měly být spíše v separátní pasáži východisek pro Hlavní směry.


2. Pojetí a cíle základního vzdělávání


Domníváme se, že cíle základního vzdělávání vyžadují zásadnější úpravu, především v souvislosti s vizí Strategie 2030+ a s novými požadavky na vzdělávání pro 21. století. V cílech základního vzdělávání by měl být kladen větší důraz i na kreativitu a kreativní vzdělávání.


3. Příprava učitelů a učebních materiálů na nové pojetí výuky


Při reformě je třeba vedle modernizace obsahu vzdělávání řešit také inovativní metody a formy výuky směřující k osvojení klíčových kompetencí žáky.

Na změny v pojetí výuky budou muset být všichni učitelé v dostatečném předstihu připraveni. Je třeba stanovit, kdo, kdy a jakým způsobem bude tuto plošnou přípravu učitelů zajišťovat. Dokument toto neurčuje, používá pouze obecná vyjádření, která bez konkretizace zůstávají pouze vágním doporučením:


„Je potřeba, …, aby učitelé byli připraveni pro toto plánování odborně, tzn., aby věděli, jak rozvíjet čtenářskou gramotnost a jak učit plánovitě, jak vést výuku tak, aby se žáci dostávali do plánovaného cíle učení.“ Kdo, kdy a jak současné i budoucí učitele připraví?


Zároveň bude potřeba včas připravit i dostatek kvalitních učebních materiálů, tzn. v Hlavních směrech ukotvit i harmonogram a požadavky na nové učebnice, a to včetně mechanizmu přechodu na jejich využívání na školách. V opačném případě se stane to, co při zavádění RVP ZV – na školách budou nadále používány učebnice vydané v době platnosti předešlého kurikula (s nímž byly v souladu) a tím k posunu nedojde.


Doporučujeme postupovat koncepčně dle referenčního rámce 21st century skills. Tento rámec přináší do vzdělávání žádoucí inovaci a akcentuje dovednosti potřebné pro 21. století, jež dosud české kurikulum opomíjelo.

4. Klíčové kompetence a gramotnosti


Vzhledem k roli kompetencí coby cílů vzdělávání považujeme pouze dílčí úpravy v této kapitole za nedostatečný krok. Proto doporučujeme postupovat koncepčně dle referenčního rámce 21st century skills – nespornou výhodou je etablovanost tohoto modelu a jasné vymezení vztahu kompetencí a gramotností. Tento rámec přináší do vzdělávání žádoucí inovaci a akcentuje dovednosti potřebné pro 21. století, jež dosud české kurikulum opomíjelo.


Mezi navrženými kompetencemi absentuje zejména klíčová kulturní kompetence a přírodovědná gramotnost. V části věnované klíčovým kompetencím a gramotnostem chybí také další dovednosti, které rámec 21st century skills zmiňuje, např. finanční gramotnost, kreativita, kritické myšlení atd.


Kulturní kompetence je základem vyváženého kreativního, kognitivního, emocionálního, estetického a sociálního rozvoje dětí a mládeže, včetně celoživotního učení. Podílí se tedy zásadní měrou i na naplňování dalších klíčových kompetencí: kompetence k řešení problémů, komunikační, sociální a personální a kompetence občanské. Kulturní kompetence prochází všemi obory a měla by být pevnou a nezpochybnitelnou součástí vyváženého vzdělávacího rámce.


5. Jádrový vzdělávací obsah


Dokument neuvádí, na jakém základě bude prováděno stanovení jádrového vzdělávacího obsahu. Souhlasíme s tím, že jeho stanovení pro jednotlivé vzdělávací obory by neměli provádět pouze odborníci v daném oboru, ale mělo by být výsledkem mezioborové spolupráce.


Navrhujeme následující postup při formulování jádrového vzdělávacího obsahu pro RVP:


– hlavním kritériem by měla být užitečnost (tedy čím daný obor obohacuje žákovu zkušenost, rozhled a poznání světa), potřeba pro další etapy vzdělávání (vytváření základu pro další kompetence) a uplatnění v budoucím životě;


– mělo být zaručeno propojení jádrového vzdělávacího obsahu souvisejících oborů v uzlových bodech (např. potřebný matematický aparát je vhodné do RVP zařadit dříve, než bude využit např. ve fyzice; dále není možné z matematiky vypustit učivo, které poskytne matematický aparát pro jádrové učivo z fyziky nebo chemie).


6. Propojení formálního a neformálního vzdělávání


Dokument nevěnuje dostatečnou pozornost propojování formálního a neformálního vzdělávání. Tuto oblast považujeme za důležitý segment v dosahování cíle nejen Strategie 2030+, zvyšování kvality a pestrosti školní edukace, ale obecně z hlediska komplexního rozvoje osobnosti žáků a studentů. Subjekty neformálního vzdělávání poskytují systém relevantní a profesionálně připravované edukační nabídky vytvářené ve spolupráci se školami a navázané na cíle a obsahy různých úrovní kurikula. Proto je třeba v rámci RVP využití nabídky neformálního vzdělávání systémově ukotvit. Společně s kulturními a paměťovými institucemi sem patří také science centra a technická muzea, jež mohou významně pomoci motivovat žáky a vzbudit jejich zájem o technické a přírodovědné obory. Tyto subjekty mohou významně přispět ke vzdělávání koncentrovaným představením reálného světa s jeho technickými i kulturními aspekty v historickém vývoji.


Koalice KOMPAS navrhuje následující úpravy:

– nezužovat neformální vzdělávání na školní družiny a školní kluby, ale zahrnout celou škálu aktérů,

– ve strategických dokumentech vytvořit časovou dotaci pro návštěvy paměťových a kulturních institucí a pracovat s nimi jako s plnohodnotnou, respektovanou a uznávanou součástí výuky, kdy žáci získávají a upevňují klíčové kompetence a gramotnosti za využití motivujících vzdělávacích postupů a forem,

– programy neformálního vzdělávání zahrnout do přímé pedagogické činnosti,

– poskytnout pedagogům metodickou pomoc pro financování těchto programů.


7. Rámcový učební plán


Dokument neřeší zásadní připomínky vznesené v návaznosti na tzv. malé revize RVP. Mění-li se celkově východiska pro nastavení jednotlivých vzdělávacích oblastí a oborů, přehodnocuje se obsah, pak nedává smysl lpět na nově zařazené informatice a jejím propojení s digitální kompetencí. Domníváme se, že by měly být tyto nové oblasti vzdělávání revidovány v souladu se zbytkem RVP.

Redukce minimální časové dotace pro vzdělávací oblasti Umění a kultura a oblast Člověk a společnost, provedená v rámci tzv. malé revize, je pro nás neakceptovatelná. V rámci vyváženosti kurikula doporučujeme návrat alespoň k časové dotaci před malou revizí RVP ZV.


8. Implementace RVP ZV


Doporučujeme konkretizovat následující sdělení k tvorbě ŠVP:

„K tomu školy dostanou velkou podporu ve formě vzdělávání učitelů a výukových materiálů.“

Jakým způsobem bude tato podpora zajištěna tak, aby byla dostupná ještě PŘED tvorbou ŠVP? Co znamená „velká podpora“?


Modelové pasáže ŠVP musí být zpracované odborně, jednoduše, stručně, srozumitelně a především včas, tedy souběžně se zveřejněním závazného revidovaného RVP ZV. Z dokumentu to jasně nevyplývá.


9. Terminologie použitá v dokumentu


Přestože dokument obsahuje slovníček používaných pojmů, jsou v něm vysvětleny pouze tyto: učitel, žák, rodič, škola, ČŠI a NPI ČR. Pro jasný výklad terminologie, která je pro revizi RVP zásadní, především pojmy gramotnosti a kompetence, doporučujeme explicitně uvést ve slovníčku i jejich jednoznačnou definici a přesné vymezení tak, aby byl dokument srozumitelný pedagogické veřejnosti, která bude s RVP pracovat.




mluvčí KOMPASu:


PhDr. Milan Motl, Ph.D. PhDr. Martin Rusek, Ph.D.



21. dubna 2022

tel: 777 744 950 tel: 728 669 584

info@kompas.education

www.kompas.education


KOMPAS – Koalice mezioborových pedagogických asociací a skupin


Seznam zapojených asociací a skupin:


Jednota českých matematiků a fyziků – doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.

Česká sekce INSEA – International Society for Education Through Art – doc. Petra Šobáňová, Ph.D.

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd – Mgr. Tereza Vodičková

Asociace učitelů dějepisu České republiky – Mgr. Pavel Martinovský

Komora edukačních pracovníků Rady galerií České republiky – Mgr. Lucie Haškovcová, Ph.D.

Asociace učitelů hudební výchovy – PhDr. Milan Motl, Ph.D.

Asociace výtvarných pedagogů – Mgr. Alena Hůrková

Česká společnost chemická – prof. RNDr. Hana Čtrnáctová, CSc.

Česká geografická společnost – doc. RNDr. Dana Řezníčková, Ph.D.

Společnost učitelů českého jazyka a literatury – PaedDr. Lenka Dohnalová, Ph.D.

Asociace češtinářů – Mgr. Josef Soukal

Společnost pro hudební výchovu – PaedDr. Jan Prchal

Česká Orffova společnost – PaedDr. Lenka Pospíšilová

Společnost Pavla Jurkoviče – Mgr. et Mgr. Martin Rudovský

Asociace muzeí a galerií ČR – Mgr. Irena Chovančíková

uMĚNÍM – Platforma pro kreativní učení – MgA. Tereza Krejčí

Sekce vzdělávání SKIP ČR – Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR – Mgr. Roman Giebisch, Ph.D.

Asociace metodiků cizích jazyků AMATE – Mgr. Jana Čadová

Asociace učitelů klasických jazyků Mgr. Jakub Žytek, M.Phil.

Uměleckohistorická společnost – prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.

Asociace pro mezinárodní otázky Mgr. Vít Dostál, Ph.D.

Sdružení pro tvořivou dramatiku – prof. Mgr. Jaroslav Provazník

Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu – Mgr. Pavel Bednařík

Stipendijní Akademie MenART – MgA. Irena Pohl Houkalová


Podporovatelé Koalice mezioborových pedagogických asociací a skupin:


MgA. Katarína Kalivodová, ArtD., ředitelka Společnosti pro kreativitu vzdělávání

Mgr. Johana Lomová, Ph.D., Spolek Skutek, VŠUP – UMPRUM, Uměleckohistorická společnost

Mgr. Tomáš Hazlbauer, Centrum pro demokratické učení

Anna Demchuk, Nezávislé sociálně ekologické hnutí MgA. Irena Pohl Houkalová, ředitelka celostátního festivalu ZUŠ Open, Stipendijní Akademie MenART


Experti Koalice mezioborových pedagogických asociací a skupin:


Mgr. Petr Čáp, Centrum občanského vzdělávání, výkonný ředitel NS MAS

Mgr. Michal Kupka, Profesní sekce ZŠ při ČMOS PŠ


Spolupracovníci Koalice mezioborových pedagogických asociací a skupin:


Mgr. Petra Slámová, Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd, koordinátorka pro Ústecký a Liberecký kraj

Mgr. Lucie Jagošová, DiS., předsedkyně Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku AMG

Mgr. Markéta Illová, členka Asociace češtinářů

MgA. Zuzana Demlová, Platforma pro kreativní učení – uMĚNÍM

PhDr. Martin Rusek, Ph.D., člen odborné skupiny Chemické vzdělávání, Česká společnost chemická, Pedagogická fakulta UK Praha

Mgr. Irena Eibenová, místopředsedkyně, Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd

Mgr. Ivana Vykypělová, místopředsedkyně Asociace výtvarných pedagogů

MgA. Kateřina Bílková, Platforma pro kreativní učení – uMĚNÍM

Mgr. Marie Pánková, Platforma pro kreativní učení – uMĚNÍM



79 zobrazení0 komentářů

Související příspěvky

Zobrazit vše